Proč staré a krajové odrůdy

Strýmka, Jadernička, Malináč, Avranšská, Ananaska, Pstružka, Špinka, to jsou názvy odrůd ovocných stromů, na něž pomalu zapomínáme. Staré, tradiční, krajové či místní odrůdy jsou nezřídka obestřeny tajemstvím. Jejich původ bývá často neznámý. Přitom jsou jejich vlastnosti a chutě jejich plodů fascinující. A právě o toto bohatství přicházíme. Na naše stoly putuje ovoce z nejrůznějších koutů světa a staré a krajové odrůdy výjimečné svou chutí, tvarem, dobou zrání, plodností, vitalitou, vzrůstem či odolností vůči chorobám, mizejí z krajiny, protože se nehodí pro masové pěstování nebo jsou jejich plody náchylné k pomačkání při přepravě.

Staré odrůdy byly vypěstěny před druhou světovou válkou, krajové odrůdy se nestačily rozšířit na větším území a vyznačují se regionální jedinečností. Často jde o záležitost i tak malého území, jako jsou jednotlivé vesnice. Jejich nespornou výhodou oproti moderním odrůdám je adaptovanost na místní půdu a klimatické podmínky. Mnohé ze starých odrůd jsou nenáročné na pěstování a dobře prospívají i v chudších půdách. Nemluvě o estetické stránce a moderními odrůdami nepřekonatelné chuti, pokud se jejich plody usuší nebo zpracují do podoby moštu či vína.

Naším cílem je vrátit tyto mizející odrůdy do krajiny a zachovat naše společné ovocné dědictví i pro další generace.